Zlatnictví a stříbrnictví

 

Zlatnictví a stříbrnictví je velmi staré řemeslo. Naši prapředkové se zdobili primitivními šperky ještě dříve, než se začali odívat. Z čehož plyne, že existence šperku je prokazatelná již v dávné historii. Původně se ovšem využívalo přírodních produktů, květinových ozdob, kostí, mušlí, řetězů ze zubů apod.

 

Teprve asi 2700 let před n.l., když se lidé naučili opracovávat kovy, odívali se mocnější ve snaze odlišit se od ostatních ve stále nádhernější oděvy a šperk se stal měřítkem bohatství.

Řemeslníci, kteří vyráběli kromě nástrojů, nářadí a užitkových předmětů také jehlice, náramky a jiné ozdoby, měli stále více zájemců o ozdobné předměty, takže se mnozí zruční kováři a kovolijci začali specializovat na výrobu šperků a tak kromě bronzu začali zpracovávat také zlato a stříbro a objevily se první zlatnické práce. O jejich vysoké technické i umělecké úrovni svědčí bohaté nálezy např. z hrobek egyptských faraonů a řecké šperky z Mykén.

 

Hlavní rozkvět českého zlatnictví spadá do časů císaře a krále Karla IV.(1346-1378), který byl velkým příznivcem pražských zlatníků. Vyznamenal je mnohými dary, zvláště historickými památkami na patrona zlatníků sv. Eligia, uloženými ve sbírkách Národního muzea.

 

Nejvzácnější památkou té doby je Svatováclavská koruna českých králů, kterou dal Karel IV zhotovit roku 1346 v Praze.

 

Marek Rufert 2017 webdesign: jirimaly.cz