Zlato

 

Historie:

Jako drahý kov se zpracovává odedávna. Sloužilo jako kultovní předmět, později jako platidlo. Nejstarší předměty pocházejí ze 4. tisíciletí př. N. l. Značný význam mělo za Sumerů, starých Egypťanů, ale i v době Antiky, Aztéků, Inků, Mayů. Jeho význam zůstal dodnes a je měřítkem moci a hodnoty. V současnosti je ho velká spotřeba v moderních technologiích.

 

Výskyt:

Je známé z celého světa, ale jeho těžba a význam byl v různých obdobích různý. Historicky stará ložiska zlata byla v Indii. V oblasti Kolaru se těží odedávna a v současnosti z hloubky přes 3000 m. V Japonsku se těží v okolí Oguchio a Kagosmimy. Významná ložiska jsou na Filipínách (ostrov Luzon) a v Nové Guinei (řeka Bulolo). V tichomořské oblasti se těží na ostrovech Fidži, na Novém Zélandu a hlavně v Austrálii. Velká ložiska jsou v Jižní Austrálii (Olympic Dam), v Západní Austrálii (Kalgoorlie), ve Viktorii (staré rozsypy) a v Queenslandu (zlaté nugety). Z Austrálie pocházejí i jedny z největších nalezených nugetů zlata. Na americkém kontinentu se zlato vyskytuje v mnohých zemích a v dějinách Ameriky sehrálo velmi významnou úlohu. V USA se vyskytuje ve státě Colorado, V kalifornii, v Nevadě, známá byla ložiska na Aljašce, v Jižní Dakotě. Vyskytuje se i v mnohých lokalitách v Kanadě. V Ontariu jsou známá ložiska Porcupine, Kriklade, Lake, Mehle, v provincii Quebec je to Bousquet, Doyon atd. Zlato se těží v Mexiku, Salvadoru, v Dominikánské republice, na mnohých ložiskách v Chile, v Peru, v Kolumbii, Brazílii aj. Z literatury je známý údaj o nálezu velkého nugetu zlata z Chile v roce 1851 o hmotnosti 153 kg, jiný z Brazílie měl hmotnost 62 kg. Na africkém kontinentu je zlaté známé prakticky ze všech států. Historicky snad nejznámější ložiska byla v Egyptě, velká ložiska jsou v Ghaně, v Zimbabwe, ale hlavně v JAR. Tento stát je v současnosti nejvýznamnějším světovým producentem zlata vůbec. Ložiska zlata jsou vázána na konglomeráty v oblasti Witwatersrand. Těží se tu už více než 100 roků v množství od 700 do 1000 t ročně. Je tu i nejhlubší důl na světě - Carltonville, který v roce 1975 dosáhl hloubky 3840 m. Mezi světové producenty patří i Rusko. V minulosti se těžilo hlavně na Urale, později a hlavně v současnosti na Sibiři. Významná těžba zlata je i v Uzbekistánu i jinde.

 

Z oblasti Uralu jsou známy unikátní nálezy zlata. V okolí Miasku byl v roce 1842 nalezen nuget o hmotnosti 36,04 kg, v roce 1936 o hmotnosti 14,2 a 9,4 kg. V Evropě se zlato vyskytuje také v mnohých státech. Známé bylo i z Německa. V České republice je známo mnoho ložisek, většinou historického významu. Známá byla těžba z ložiska Jílové u Prahy, Kasejovice, Křepice, Zlaté hory apod. Na Slovensku se zlato odedávna těžilo na ložisku Kremnica, v Magurce a jinde. Významná ložiska jsou na území Rumunska. Zvlášť známá byla oblast tzv. zlatého čtyřúhelníku s ložisky Brad, Baia do Aries, Rosia Montana. Ložiska zlata jsou i ve Francii,Švédsku a Finsku.

 

Zpracování:

Zlato (Au) se používá v klenotnictví, mincovnictví, v zubním lékařství, pro barvení skla a zdobení porcelánu, ve fotografickém a elektrotechnickém průmyslu. Zlato je velmi měkké, pro šperkařské účely se proto zpracovává se ve slitinách s jinými kovy - s mědí nebo stříbrem (dle poměru mědi a stříbra se docilují odstíny žluté až červené), někdy s niklem nebo paladiem (tzv. bílé zlato). Obsah těchto kovů se ve zlatě uvádí v tisícinách (1000/1000 = ryzí zlato), označení karát (ryzí zlato = 24 kt, na rozdíl od drahých kamenů, kde 1 karát je 0,2 g), pro šperkařské účely se nejčastěji používá ryzost 585/1000 (14 kt) a také 750/1000 (18 kt), dříve také např. 375/1000 (9 kt). Ze zlata se v minulosti razily dukáty, v historických dobách byly dukáty slitinami zlata o hmotnosti 14 g (ve starém Egyptě), první lýdské zlaté mince měly také hmotnost 14 g, byly slitinou zlata a stříbra v poměru 73:27, ve starém Římě se razily aureusy o hmotnosti 4,5 - 8,2 g.

 

Marek Rufert 2017 webdesign: jirimaly.cz